Proč právě vědomé uzdravování?

Když jsem byla malá holka, byla jsem občas nemocná. Jak už děti bývají. Nějaké ty zarděnky, neštovice, sem tam nachlazení, chřipka, angína, jednou zápal plic. Když se dostavila vyšší teplota, cítila jsem se na umření. V deseti letech se objevil atopický ekzém, ve dvanácti mononukleóza. Takové normální relativně zdravé dítě…

Je vám to povědomé?

Naučili jsme se, že člověk prostě někdy onemocní a pak se zase uzdraví.

Tak to šlo i v dospělosti. Občas bolestivá menstruace, sem tam běžné nemoci. Po složitém dětství přišly psychické problémy, ale tak to někdy bývá…

Naučili jsme se, že být nemocný je vlastně normální. 

Občas bylo třeba vzít si nějaké léky. Antibiotika, antidepresiva, hormonální antikoncepci, občas nějaká analgetika. Po letech přišla nálož jménem chemoterapie…

Naučili jsme se, že léky přece bere každý. 

Všude kolem nás přibývá onemocnění – civilizačních. Asi s námi, tedy s civilizací, něco bude. Přivykli jsme závažnějším chorobám. Srdce, cukrovka, obezita, Alzheimer, astma, nádory. Je to časté, je to všude.

„I u vás?“

„Ano, u nás v rodině taky.“

Kdo nemá rakovinu nebo cukrovku, jako by nežil (?)

Naučili jsme se, že z některých nemocí se občas taky neuzdravíme…

Co když je to ale všechno jinak?

Co když máte tu obrovskou sílu a moc řídit svůj život? Co když máte zdraví ve svých rukou?

Zvykli jsme si na to být bezmocní a slabí. Přijali jsme za své nechat se vláčet okolnostmi. Smířili jsme se s tím, že život se nám děje a že nemoci prostě chytneme nebo dostaneme.

Je to i váš případ?

Ale vy NEMUSÍTE BÝT OBĚŤ, MŮŽETE BÝT TVŮRCE. :-)

Máte opravdovou sílu utvářet si svůj život.  Možná se vám to teď nezdá, ale věřte mi, máte ji. Možná je teď ukrytá pod nánosy strachu, negativity, pochybností a nelásky, ale JE TAM.

Proč tedy volit uzdravování vědomé?

Slovo vědomí je odvozeno od slova vědět. A vědět má blízko ke slovu uvědomovat. A když něco vím, tak si to uvědomuji. Víme toho hodně, protože jsme od malička zvyklí strkat si do hlavy spoustu vědomostí…

Ale známe své pocity, potřeby, možnosti svého těla, jsme opravdu vědomí? Vědomi si sami sebe a svých darů? Často žijeme nevědomě. Soudíme, hodnotíme, kritizujeme, očekáváme, honem musíme, a tak spěcháme…

Odpovězte si bez velkého přemýšlení:

1. Kde se právě nacházím?
2. Jak se právě cítím?
3. Co teď opravdu chci udělat?

Vědomí je naše vnitřní světlo. Vědomí je teď, je to schopnost být bdělý. Víte, co máte udělat pro sebe a pro své zdraví.

Radost, krása a věci, které vás baví a které milujete, vás vedou do vědomí, protože jim právě dáváte POZORNOST.

Věnujte tedy pozornost sobě, svému zdraví a uzdravování.

Neznamená to, že otočíte knoflíkem, přepneme se a budete bezvýhradně milovat své zcela zdravé Já.

Je to pochopení skutečnosti, že všechno na vaší cestě se děje tak, jak má.

A uzdravování je otázkou přijetí a rozhodnutí.

Vědomé uzdravování je proces, autentická cesta návratu k sobě.

Život je příliš krátký na to, abychom nebyli vědomí, proto převezměme zodpovědnost za svůj život a své zdraví.

Ptáte se, jak cestu nastartovat?

Pomůžu vám s tím na tomto webu vytvořeném pro vás. V článcích postupně odhalíme, jak na to.

Určitě vám přijde na mysl spousta otázek. Na to je ideální uzavřená skupina na facebooku, kde to s vámi proberu živě v bezpečném prostředí a příjemné atmosféře. Nebo mi napište.

A jak začít ještě dnes?

• Zkuste si uvědomit, že tam, kde jste dnes, máte být. Jste tak v pořádku. 
• Zkuste si uvědomit, že i když máte třeba zdravotní trable, a ne právě lehké, máte možnost věci měnit. 
• A zkuste se radovat ze života.

Buďte aktivní a využijte moci, kterou máte.

Držím vám palce.  Jedu v tom totiž s vámi. :-)