Byli jste někdy nemocní? Hodně nemocní? Bylo Vám někdy opravdu pořádně zle? A říkali jste si: PROČ? Proč právě já musím tak trpět? K čemu to celé je?
Dříve jsem si u běžných nemocí myslela, že jsem prostě jenom něco chytla. Řešení? Půjdu k lékaři, přeléčíme to a… jedu zase dál, ve stejných kolejích.
Nebyl čas zabývat se tím, proč jsem onemocněla. Prostě byl podzim, zima, takže se skoro hodilo nějakou tu nemoc mít. Nějaké ponaučení se nekonalo. Nejsme přece ve škole.
Dobře to znám. Pak se ale situace změnila a do života mi vstoupila nemoc vážná. Vkradl se strach, pochyby a tisíc otázek.
Začala jsem přemýšlet nad tím, jestli celé nemůže mít nějaký vyšší smysl.
JAK MĚ MŮŽE NEMOC NĚCO NAUČIT? Copak je to nějaká učitelka?! Říkáte si možná.
A JAKÁ POŘÁDNÁ! To byste koukali. Je to velká životní lekce. Možná to taky znáte…
Sepsala jsem pro vás 10 věcí, které jsem si cestou s nemocí a po ní uvědomila já. Věřím, že tato uvědomění Vám pomůžou nahlížet na nemoc jinak. Třeba jako na dar.
Co mě tedy nemoc – ta velká učitelka – naučila?
♥ Jsem sama sebou
Já vím, moc se to nenosí. Abychom obstáli ve společnosti, musíme nosit masky a hrát role. Nikdy mi to moc nešlo. Ale po nemoci – kdy opravdu všechno vnímáte jinak – jsem se cítila tímto divadlem unavena ještě víc. Pochopila jsem, že je mou bytostnou potřebou být SAMA SEBOU.
Když projdete těžkou nemocí, už Vám to pak jde docela samo. A co to vlastně znamená? Víte, kým jste. Neděláte věci už jenom proto, že to chce někdo jiný. Nezaprodáváte sama sebe. Žijete v souladu se sebou, se svou duší.
Je to totiž jediná cesta ke štěstí a ke zdraví.
Cítíte se být alespoň trochu sama sebou?
♥ Přes všechno, co se mi v životě stalo, můžu žít spokojený a plnohodnotný život
A vy také. Aneb co Tě nezabije, to Tě posílí. Je to tak. Když se nám právě dějí věci, o kterých bychom raději četli jen na stránkách knih, nevnímáme to tak. V tu chvíli se cítíme zraněni a ublíženi. Až postupem času možná zjistíme, že situace, která se nám zdála šílená a za trest, nám přinesla i mnohé dobré.
Zažila jste někdy něco podobného? Prošla jste si nemocí, rozvodem, jakoukoli velkou životní krizí?
Máte dvě možnosti, jak reagovat. Buď budete nadávat a žehrat na nespravedlnost, nebo se pokusíte podívat na vše těžké, co vás potkalo, odjinud.
Zkusíte si třeba uvědomit, v čem vás nepříjemná situace změnila. Kam vás posunula. Jakou ženou jste se třeba díky ní stala. Možná jste teď soucitnější, statečnější, pokornější, vděčnější…?
♥ Už vím, co chci, a co ne
Vlastně jsem tušila už dříve, co chci dělat. A také, co nechci. Že chci psát, tvořit, učit, přednášet, inspirovat. Že nechci jen říkat, co se očekává, plnit povinnosti, trávit čas s někým jen proto, že se to má, a opakovat věci, které mě nebaví.
Někde uvnitř sebe samé jsem to cítila. Stejně jako to, že do mého života se chystá vstoupit vážná nemoc… A neudělala jsem s tím nic.
Vy to nemusíte nechat dojít tak daleko jako já. Můžete se rozhodnout mnohem dřív, v čem jsou vaše priority. Rozhodnout se, co chcete, co JE vaše, a co NENÍ. I přesto, že vás třeba teď nemoc trápí.
Nemoc totiž obvykle dokončí to, co v nás bylo už před ní. Manifestuje to, co je uvnitř nás. Neschováme před ní své často negativní myšlenky a emoce – ve kterých pobýváme nebezpečně dlouho. A také své činy a jednání.
Je možné, že už také dlouho tušíte, co chcete, a co se vám naopak vůbec nelíbí?
Třeba se vám teď vybavuje jedna věc a tu si teď můžete poznamenat.
♥ Škrtla jsem ze svého života větu: Já se ale snažím
Jak často to slyším od klientek i jiných skvělých žen v mém okolí! Tolik jsem se snažila a nikdo to neocenil…
Taky jsem se snažila. Dlouho. Celé dětství jsem se snažila být dobrou dcerou, zavděčit se. Myslela jsem si, že když se fakt budu snažit, přijde ocenění, pochvala, přijetí. Nekonalo se. Snažila jsem se
v dospělosti. Vyhovět, splnit požadavky od okolí i ty, které jsem si na sebe kladla sama.
Možná to zní tvrdě nebo namyšleně, ale já už se teď prostě nesnažím. Dělám věci nejlépe, jak jsem v daný okamžik schopná.
A víte co? Ani vy se nemusíte se o nic snažit, nemusíte se snažit zavděčit. Jste skvělá tak, jak věci právě děláte.
♥ Přijímám to, co je teď
Což neznamená, že se mi to vždy líbí. Ale TEĎ je jediný okamžik, který máme. Vy i já. Na včerejšku už nic nezměníme. (Všechny bychom někdy rády, že ano?) A se zítřkem si děláme hlavu často zbytečně. Vy teď čtete tyto řádky. Nádech, výdech. Nic jiného není…
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem přijala fakt, že věci už nebudou jako dřív. Že to prostě není možné.
Někdo z mého života odešel, přišla těžká nemoc, ale také někdo do života přibyl a já den za dnem pracuji na obnovení svého zdraví.
Není možné dělat stejné věci a chtít jiné výsledky. Třeba opakovaně spát pár hodin a chtít být fit. Nebo se o sebe dlouhodobě nestarat a pak se divit, že náš zdravotní stav už není, co býval.
Jste nemocná a chcete se začít uzdravovat? Myslíte, že je něco, co můžete ve vztahu k sobě dělat jinak?
Toužíte být už konečně zdraví, ale nevíte, kde začít...Zkuste to tady.
♥ Už se neberu tak vážně
Jak vypadám? Hodí se to? Co tomu řekne? Neměla bych…?
Když projdete v životě těžkými věcmi, přestanete řešit spoustu věcí. Alespoň po většinu času. :-)
Příklad ze života: moje vlasy byly vždy husté a zdravé. Ty původní i po nemoci. Dříve jsem je nosila zásadně rozpuštěné a hodně jsem je lakovala. Dnes nosím culík, drdol, vlasy si nelakuji. Předtím: nemyslitelné. V hlavě mi jela věta z dětství: Máš moc vysoké čelo. Sčesané vlasy Ti nesluší. Dnes už vím, že mi sluší. A basta.
Některé věci se po nemoci změnily. Něco na těle, něco na duchu. Dá se s tím žít.
Chyby dělám také stále. Jako dřív. Ale už se mě tak nedotýká, co si
o tom pomyslí okolí. Nepříjemné emoce občas přijdou, ale dnes už vím, že nejsou navždy a s námi vlastně nesouvisí.
Důležité je, jak o sobě smýšlíte vy sama.
♥ Mám ráda sama sebe, i když mi právě není dobře
Svět není růžový. Ani ten po nemoci. A léčbou to nekončí. Naopak. Zůstávají následky, omezení, změny na těle i na duši. Je jednodušší mít k sobě pozitivní vztah, když je člověk v pohodě, dobře vypadá, je zdravý a všechno se mu relativně daří.
Necítíte se dobře a je Vám smutno? Zdá se Vám všechno na… kočku?
Asi všechny to známe. Svět polarit. Prostě někdy slunce je, někdy není.
Dnes už se na sebe nezlobím, když mi něco nejde, nebo se prostě necítím dobře. Nebo jsem rozzuřená, zabejčilá, nesamostatná, slabá, unavená, všechno mi padá z ruky. Případně, jako dnes, liju kávu
do notebooku… A mám pocit, že UŽ FAKT NEMŮŽU. Jak z toho v tu chvíli ven?
Zastavte se. A soustřeďte se na to, co se vám dnes povedlo. Co vám vyšlo, co jste zvládla. A také zkoušejte milovat samusebe v celistvosti i se svými nedokonalostmi. I když se vám něco nevede,
i když se cítíte pod psa, řekněte: I přesto se mám ráda.
Všechno, co se s vámi právě děje, je v pořádku. A vy také. Pokusíte se to přijmout?
♥ Nemůžou mě všichni milovat
Slyším, jak říkáte: to je přece jasné, nemusím onemocnět, abych to zjistila.
Ano, taky jsem si už dříve všimla, že není na světě člověk ten, aby se zavděčil… Znáte to.
Co za tím je? Obrovský strach. Že nás nebude mít rád NIKDO. Že zůstaneme sama, nemilovaná, bez pomoci… zahyneme. Jako tomu bylo kdysi za dávných časů.
Nezahyneme! Ale naplno mi to docvaklo až po nemoci. Nemůžou mě mít všichni rádi, nejsem všem sympatická. Ok. Stejně jako nejsou všichni zcela sympatičtí mně. Vnímám lidi různě a oni mě taky. Někomu sedím, někomu ne.
Jak může toto mé zjištění pomoc vám? I když nejste právě něčí šálek, je dobré mít na mysli, že pro vás život to opravdu není podstatné. Věřím, že to nejde zdaleka vždy, zvláště ve chvílích, kdy Vás někdo kritizuje, odsuzuje nebo prostě deptá.
Podstatné je, abyste se měli rádi VY SAMI. Zkusíte se mít o kousíček více rádi než včera?
♥ Stojí za to jít za svými sny
Dnes už vím, že kdyby se mi v životě nestaly všechny ty věci, tak vy byste dnes nečetli tyto řádky.
Plním si své sny jeden po druhém. Pomalu. Těší mě mít vize, těší mě snít. A jít za tím, po čem volá moje srdce.
Přesto nás život někdy zkouší, jestli to, pro co jsme se rozhodli, myslíme vážně. Přestane nám fungovat technika, onemocníme, dostaneme jinou, skvělou nabídku, náš život se změní… Je pak jen na nás, jestli to se svým snem opravdu myslíme vážně, jestli ho chceme následovat.
A není to vždy lehké jít tam, kam nás srdce táhne. Možná máte něco takového i vy. Cítíte, kam jít, uvnitř to víte. Ale bojíte se. Rozumím vám a dobře to znám.
Jestli po něčem ale opravdu toužíte, je to skvělé! Protože víte, co chcete. Znovu jsme u toho. :-) Kdo to může říct?
Teď je třeba postoupit dále. Jít do akce. Zažít můžete malými krůčky.
Stojí za to žít svůj život. Stojí za to žít VÁŠ život. Je něco, o čem opravdu sníte?
♥ Když nemůžu, odpočinu si
Zní to vlastně banálně. Ale v reálném životě – myslím, že ani vám to není cizí – někdy skutek utek.
To, že nezvládám vše jako dřív, je v pořádku. Máte to podobně? Nechává vás tato věta zcela klidnými?
Není vždy lehké se s tím smířit. Ale je to cesta ke zdraví. Rovnováha v životě je nezbytná. Nelze donekonečna dávat jen ostatním a na sebe zapomínat. Asi už tušíte, kam to může vést…
PRÁVĚ TEĎ! 15.6. otevírám online kurz s mou osobní podporou!
Trápí vás zdravotní problémy a až na to nechcete být sama?
Naučte se udělat z nemoci a změny příležitost.
Budete se cítit mnohem lépe!
A tak, když si chci dnes přesto hrát na supermana, tedy na superwoman, tělo mě zákonitě zastaví. Něco mě rozbolí, zhorší se mi smysly, pohybový aparát, objeví se kožní problémy, dýchací. A já si řeknu: aha, tak zase. A už vím, co je třeba.
Proč se nepoučíme? Neposloucháme signály svého těla a své duše?
Jak zaznělo v dnes již legendárním filmu: Učitelka, a naprosto nepoučitelná… No jo, no. Něco na tom je. Dnes už snad bejvávalo.
Možná nemáte nástroje, nevíte JAK. Myslíte si, že na situaci nemáte žádný vliv? Mám pro vás dobrou zprávu. Způsob existuje.
Na závěr mám pro vás stručné shrnutí léčivých uvědomění. Věcí, které jsem se naučila a díky nemoci si více uvědomila.
Vy na žádnou nemoc totiž nemusíte čekat.
♥ Zkuste být více sama sebou.
♥ Přes všechno, co se vám v životě stalo, si tvořte spokojený a plnohodnotný život
♥ Objevujte, co chcete, a co ne
♥ Nesnažte se tolik
♥ Přijímejte, co je teď
♥ Neberte se tak vážně
♥ Mějte se ráda, i když vám není právě dobře
♥ Uvědomujte si, že vás všichni nemůžou milovat
♥ Překonávejte strach a vykročte na cestu za svými sny.
♥ Když nemůžete, odpočiňte si
Zkuste si najít tu VAŠI větu. Je tam taková, u které jste si řekli: JO, TO JE ONO?!
A pokud se vám článek líbil, neotálejte s jeho sdílením na facebooku nebo napište své postřehy dolů do komentáře. Třeba uvědomění, které s vám zarezonovalo nejvíc. :-)
15 min. konzultace
ZDARMA
Pokud potřebujete rychlou podporu, chcete si domluvit termín sezení nebo zjistit, jestli se můžeme pustit do hlubší spolupráce a plout na společné vlně.