Od dětství nám říkali: musíš poslouchat. Děti a psi by přece měli poslouchat, tak to je… Odložili jsme naslouchání a začali jsme poslouchat. A tak jsme se naučili dělat věci a děláme je, protože se očekává, že je dělat budeme. (Kdo to očekává?) Posloucháme všechny kolem a děláme, co nám říkají.

Přitom všichni máme odpovědi na své zásadní otázky v sobě.

My lidé stále něco „řešíme“. Máme mnoho problémů, zabýváme se jimi a usilovně přemýšlíme ve snaze najít řešení. Můžeme se tisíckrát zeptat a dostat tisíc odpovědí a přesto nevědět. Nebo se neumíme rozhodnout. (A opravdu vím, o čem mluvím, jsem Váha jak vyšitá.)

Když už toho máme akorát tak dost, podíváme se do sebe a… víme. A celou dobu jsme možná už věděli.

Naše hlavní rozhodovací síla sídlí v břiše, v místě zvaném solar plexus. Zde bydlí naše intuice, osobnost, emoce a pocity. Solar znamená sluneční, je to tedy sídlo našeho světla.

Určitě znáte pocit, kdy vás trochu šimrá kolem žaludku. Třeba máte před nepříjemným jednáním, zkouškou nebo vyšetřením. Anebo se nemůžete dočkat setkání s drahým člověkem nebo pociťujete velkou radost. To všechno cítíte v břiše.

Něco se tam děje.

Tam jsou také často odpovědi na naše otázky, ty první odpovědi, které někdy známe během pár vteřin, ale ne vždy jim věnujeme pozornost…

Je to naše intuice, náš šestý smysl.