Jednou z klíčových věcí na cestě vědomého uzdravování je okamžik vědomého rozhodnutí: Teď budu/jsem zdravý/zdravá.

Je to TEĎ! Přijímám se právě teď. Ne zítra, až mi bude lépe, až dokážu tamto, až mi zabere lék…teď! 

Co přijímáte právě teď, čemu věříte? 

Odpověď pro zdraví: beru věci takové, jaké právě jsou. Jak vnímám sám sebe, tak působím na okolí. Jak vnímám své zdraví, takové je. 

A nenechte se zviklat. Pochybnosti nás okrádají o naší energii, o naši moc. A naše tělo reaguje na každou naši myšlenku…

My všichni máme obrovskou vnitřní sílu a moc. Nevzdávejme se jí, prosím. 

Možná se vám stává, jako někdy mně: chcete něco udělat, ale nevíte JAK. Důležité je hlavně nějak začít. Nevidíme za roh naší cesty. Vidíme jako auto v mlze – jen pár metrů – nebo kroků- dopředu. 

Zásadní je právě moment rozhodnutí. A až pak řešit, jak. 

Děláte ve vašem životě, co vás baví? Co milujete? Co těší vaše srdce? 

Proč se tak ptám? Je to opravdu velice důležité. 

Víte, co v životě chcete, po čem toužíte? 

Chtít je fajn, ale ještě podstatnější je toužit. Toužím být zdravá, toužím dělat smysluplnou práci, která mě naplňuje a druhým pomáhá. A vy:-)? 

Touha je zásadní a dělá zázraky. 

Jsme na světě, abychom naplňovali SVÉ sny, abychom dělali, co nás baví. Když se ptali umírajících lidí, čeho ve svém životě nejvíc litují, odpověď zněla: nejvíce lituji toho, že jsem nežil/a podle sebe, ale podle očekávání druhých…  

I v mém životě byly chvíle, kdy jsem nežila svůj život podle sebe. Zapomněla jsem na to. Z domu jsem si odnesla, že bych měla zapadnout, patřit do nějaké party skupiny lidí, komunity. 

Pocit: nějak nezapadám, nehodím se sem, mě provázel téměř celý můj dosavadní život. A to jsem se tolik snažila. 

Zapomněla jsem totiž žít podle sebe. Zapomněla jsem, že nemusím se všemi souhlasit a chtít se zalíbit. 

Často jsme nevěrní sami sobě a svému přesvědčení. A pak se divíme se, že jsme nemocní. 

Proto, uvěřte prosím ve svou vlastní sílu a nezapomeňte žít svou vlastní pravdu. 

Žijete svůj život skutečně podle sebe? Co skutečně milujete? 

Prožívejte svou radost. Přeměňte ji v čin! A buďte ihned tím, co vás těší! Ponořte se. Staňte se knihou, když čtete, písní, pokud zpíváte, splyňte s lesem, ptáky, sluncem, se zemí. 

Léčí vše, čím se stanete. 

Světlo je všudypřítomné. Světlo je mocnější než tma. Znáte to: když si špatně zatáhnete žaluzie nebo rolety, pronikne byť jen malý paprsek světla a my ho vnímáme jako rušivý? 

Někdy máme pocit, že žijeme v úplné tmě, že není světlo na konci tunelu. 

Ale je...

Vědomé uzdravování je uvědomění si své vlastní moci, svých schopností. Toho, že VY SAMI jste svůj vlastní zdroj. Světla, i temna.  

Můžeme věřit, ale musíme vědět, co děláme. Když jsme vědomí, víme, co děláme. Jak se léčíme, stravujeme, jak žijeme a proč. 

Řešení nemoci je tedy ve vědomí. A vědomí je světlem v nás. 

Ostatním můžeme dát jen to, co máme my sami. A já jsem se rozhodla, že když chci rozdávat světlo, musím být jeho zdrojem. 

Jsem pro sebe i pro ostatní světlem, zdravím. A vy můžete být také. 

Každý z nás je jedinečný. Každý, kdo si nás zapamatuje, a koho nějak ovlivníme, v nás posiluje pocit, že náš život má smysl. 

Ty myšlenky…

Většinu svého dne věnujeme obavám a starostem. Přijímáme nikdy nekončící proud informací, stále se zabýváme věcmi, které k nám přicházejí z venku. 

Zkuste na chvilku zaměřit pozornost z vnějšího hluku do vnitřního tichého světa…  

Když myslíte jen na nemoc, bude vám hůře. Když svou pozornost věnujete tomu, co chcete, budete se cítit lépe. Protože podobné přitahuje podobné. 

Na co se zaměřují lékaři? Dávají pozornost vaší nemoci, nebo vám?? 

Zaměřte pozornost z nemoci na zdraví. Nejen na fyzické tělo, ale také na duševní, na emoce. A běžte udělat něco, co vás baví a naplňuje! 

Teď. A až pak čtěte dál:-). 

Jste nemocní? Nevolá tak po pozornosti vaše duše? 

Soustřeďte se na svou duši, intuici, na svůj pocit. Ten vám leccos napoví.

Naslouchejte sami sobě. Co slyšíte a tušíte? 

Vydýchejte to! 

Například: potřebuji ošetřit své ledviny. Opakovaně do nich posílám dech. Představuji si tento hojivý proud a říkám si: Moje ledviny jsou zdravé. 

Cesta k uzdravení vede vždy dovnitř.