Asi takovej pocit… aneb Jak se rozhodovat

Jsem Váha. Se vším všudy. Rozhodování je mé celoživotní téma. Téměř odmalička, když už za mě přestali rozhodovat jiní – protože jsem je konečně nenechala – jsem se rozhodovala velice obtížně.

U podstatnějších a závažnějších rozhodnutí to šlo někdy kupodivu snadno, ale ta malá, každodenní… Ponožky, nákup potravin, výběr z jídelního lístku, kam pojedeme na výlet a podobně. Katastrofa.

Složitější rozhodování, to je obvykle jiná káva. Někde uvnitř se projeví má vnitřní síla. Objeví se mé opravdové JÁ a mám jasno. Jsem emoční typ a prostě vím. První dojem a jdu. Než do toho začne mluvit… moje hlava.

Pokaždé to prostě nejde.

Záleží na tom, jak jsou moje vnitřní váhy právě nastaveny. Jestli si právě věřím. Jestli dám na sebe…

Pojďte se rozhodovat.

Jak se rozhodujete vy? Jde vám to? Dáte na první dojem? Necháte si do rozhodování mluvit ostatními?

Mám pro vás dobrou zprávu:

Odpovědi na všechny otázky máte… UVNITŘ SEBE. :-)

To kouzlo se jmenuje POCIT.

Dříve jsem šla na rozhodování přes hlavu. Zjistila jsem si o dané věci co nejvíce informací. Sepsala si plusy a minusy. Čeho je víc. A počítala, srovnávala. Výsledek? Stejně jsem nezjistila nic.

Taky to tak děláte?

Rozhodujete se, jaký druh léčby podstoupit? Jak se stravovat? Jaký druh cvičení si vybrat? A samozřejmě také kam jet na dovolenou, kterou knihu si vybrat? Partnera, práci?

JAK SI MŮŽETE VÝBĚR ULEHČIT?

Zkuste si představit sami sebe v dané situaci. Prožívejte ji, jako by už probíhala. Pokuste se o to…

Co cítíte?

Je vám z toho dobře, ladí vám to? Cítíte zážeh, jiskru, naději? Říkáte si: Ano, to je ono?!

Nebo vám z toho spíše není dobře? Máte divný pocit, nejistotu a strach?

Poslechněte své tělo. Ono ví.

Zapojíme fantazii ještě více… Rozhodujete se, zda podstoupíte náročnou léčbu. Cítíte, jak vám do žil proudí látky, které vám likvidují nebezpečné buňky. Představujete si vojenskou armádu, jak se hrdinně bije za váš život.

A někdo jiný si v téže situaci vybaví cizorodé chemikálie ve vlastním těle. Jedovaté tekutiny, které ho pomalu zabíjejí…

Kdo z vás má pravdu?

Nebo veselejší příklad. Mám si koupit tu zahradu, nebo ne?

Plusy: budu mít kam jezdit, naučím se nové věci – rozuměj: lehce zahradničit, budu venku, na sluníčku. Mínusy: budou tam sousedi, budu tam muset jezdit, pracovat, zalévat.

Co je lepší?

A co zvolit jiný přístup?

Naladíte se na to místo. A představíte si sama sebe. Už jste tam, sedíte v křesle, sluníte se nebo pracujete, a je vám tak… dobře.

Zjistit si o dané věci potřebné informace NENÍ špatné. Ale s počtem informací neroste přesnost rozhodnutí. Někdy nepotřebujete vědět VŠE, abyste věděli, co máte dělat. To, co vás nezklame, je váš POCIT.

A DÁLE?

Každé rozhodnutí s sebou nese následky. A pouze my jsme za ně zodpovědní.

Ale pozor!

Není dobré a špatné rozhodnutí. Je JEN rozhodnutí. Hodnocení mu přisuzujeme my sami.

Rozhodujeme se, jak v danou chvíli nejlépe dovedeme. (Ano, vy také. Děláte to dobře!)

Na základě našich znalostí a zkušeností, současné úrovně vědomí.
I když se nám to tato myšlenka zrovna nezdá a později, když se vyrovnáváme s následky svých rozhodnutí, leckdy nelíbí.

A tak nezapomínejte na své pocity. Jsou mnohem důležitější, než by se mohlo zdát.

Nalaďte se na sebe a na své pocity. Můžete si z toho třeba udělat svůj malý každodenní rituál.☺Bude se vám rozhodovat lépe.